60 let s mistry zkušebnictví: Tomáš Hruška

Tentokrát jsme si v naší sérii „60 let s mistry zkušebnictví“ povídali s Tomášem Hruškou, aktuálním ředitelem, který v SZÚ působí už tři desetiletí. Jak se měnila firemní kultura, jaké výzvy přinesla doba a kam směřujeme dál? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru.    

Jako celá řada dalších zaměstnanců SZÚ se ke zkušebnictví dostal náhodou. „Když jsem v roce 1991 dokončil strojní fakultu VUT v Brně, měl jsem už rodinu a potřeboval jsem vydělávat. Narazil jsem na inzerát, kde SZÚ hledal zkušebního technika.“ Z nutnosti se tak ocitl na místě, kde tráví už třicet let svého profesního života. „Nevím o nikom, kdo by si ve dvanácti letech představoval, že bude zkušební technik.“

Co jste měl po svém nástupu na starosti?

Nastoupil jsem do skupiny domácích spotřebičů na plyn. Dostal jsem na starost zkoušet plynové spotřebiče, sporáky, turistické vařiče, různá topítka a podobné věci. Ze začátku jsem z toho byl dost frustrovaný, protože jsem testoval několik výrobků pro různé zákazníky a ani jeden neprošel. Na druhé straně devadesátky byly velmi pestré i z hlediska zkušebnictví –tradiční výrobci zanikali, vyrojilo se spousta nových dovozců, kteří většinou neměli technickou erudici a k tomu všechno, co se sem dovezlo nebo se tady vyrobilo, se vesele prodávalo. Tehdy se ještě pracovalo podle zákona z roku 1968 a zkoušela se také užitná vlastnost výrobků. U sporáků se například testovalo, jestli trouba opravdu (a jak) peče, takže jsme museli skutečně péct buchty nebo kuře a chodbami Strojírenského zkušebního ústavu se linula vůně pečeného masa. Jako mladý a nadějný jsem dostal za úkol porovnat existující evropské normy s těmi našimi. Dostal jsem českou, francouzskou a anglickou normu a byl jsem zvědavý, jak bude vypadat ta francouzská, když to jsou takoví labužníci. A jejich norma říkala: Vezměte formu na bábovku, nasypte do ní tento druh písku, strčte do něj teploměr, a když má po určité době tuto teplotu, je to v pořádku. To mě zklamalo. Zato anglické zadání znělo: Nakupte vejce této kvality od tohoto královského dodavatele a připravte je podle tohoto receptu.

Nestýská se vám v ředitelském křesle po funkci zkušebního technika?

V půlce devadesátých let jsem se stal vedoucím oborové skupiny hořáků. Myslel jsem si, že abych nevypadl ze cviku, tak třeba dvakrát třikrát za rok zatopím v kotli, abych ho vyzkoušel, což ale byla bláhová představa. Po technice se mi teď už nestýská. Technický vývoj jde velmi rychle dopředu. Mladí pracovníci, které tady máme, musejí umět neuvěřitelné věci se softwarem, s počítačem a se všemi virtuálními záležitostmi. Abych se dostal na jejich technickou úroveň, dalo by mi to zabrat. Když jsem nastupoval do SZÚ, ještě se používal svítiplyn a zkoušelo se na něj, pak se přešlo na zemní plyn, k tomu paralelně běžel propan a propan-butan a dnes nastupuje vodík. Takže v současnosti zkoušíme i spotřebiče na vodík. Třicet let je jen malá výseč existence SZÚ, ale za tu dobu prošel průmyslový trh i náš podnik obrovským vývojem.

Co se vám během vašeho působení povedlo?

Jsem pyšný na lidi, kteří tu jsou. Podařilo se nám změnit firemní kulturu, myšlení lidí, přilákat nové pracovníky a nastavit procesy tak, aby se podnik přesunul do 21. století a byl schopný dlouhodobě zjišťovat potřeby zákazníků – výrobních firem a naplňovat je. Díky tomu děláme svět bezpečnějším. Jedním z největších projektů byla stavba nových klimatických komor, ve kterých zkoušíme tepelná čerpadla a akustické parametry různých dalších výrobků. Byla to zároveň největší investice, kterou jsme shodou okolností realizovali v průběhu covidu. Nyní odhadem pětina našich výnosů pochází z tohoto oboru, ale stejně se už zase musíme dívat dál, protože tepelná čerpadla v Evropě i ve světě aktuálně ztrácejí dech a jdou dolů, takže musíme hledat další příležitosti.

Co vám pomohlo na vaší cestě vzhůru?

Myslím, že to byla potřeba rozumět všemu, proč se co děje a jak se to děje, a také to, že si umím představit, jak bude nějaký nápad fungovat. A pak sázka na týmovou práci, s čímž souvisí i výběr zaměstnanců a celková firemní kultura. Patří sem asi i mé odborné předpoklady a zkušenosti.

Rozhovor vznikl ve spolupráci s redakcí magazínu Reportáže z průmyslu - článek si můžete spolu s ostatními stáhnout zde.

Děkujeme za rozhovor.

Tým SZÚ